„Chci, aby vás focení bavilo stejně jako mě.“
Ahoj! Jsem Pavel
K focení jsem se dostal už jako kluk – nejdřív na školních výletech, později při focení kamarádů a rodiny. A protože mě to nikdy nepustilo, jednoho dne jsem si řekl, že plánů výroby už bylo dost, vyměnil jsem fabriku za foťák – a od roku 2022 fotím naplno jako profík.
Když fotím lidi, nejvíc mě baví ten moment, kdy roztaje napětí a nastoupí přirozený smích. Stačí pár vtípků a fotím upřímné úsměvy – žádné umělé sýrové křeče. S dětmi si na pomoc beru kašpárka a prasátko, ti „ovládají foťák“ – a světe div se, funguje to. Dospělí se někdy smějí ještě víc než děti. A to je chvíle, kdy vím, že vznikají ty nejlepší fotky.
Focení pro mě není jen o „krásných snímcích“. Je to hlavně o tom, aby na druhé straně foťáku byl někdo, kdo se cítí dobře. Ať už jde o svatbu, portrét nebo rodinné focení, chci, aby vás focení se mnou bavilo a výsledky vám dělaly radost dlouho po tom, co si na mě vzpomenete jako na toho, co k dětem "mluvil kašpárkem“.
Ale nejsem jen za foťákem. Doma mám menší zoo – sbírku hadů. Rád taky cestuju, vařím (čím zvláštnější jídlo, tím líp), poslouchám rock a metal, chodím na koncerty – a ano, většinou tam tahám i foťák.
Když potřebuju úplně vypnout, ladím do uší true crime podcasty nebo si zajdu na besedu s kriminalisty – příběhy přímo z terénu mě fascinují. Od šestnácti let jsem členem sboru dobrovolných hasičů v naší vesnici Lučiště, kde dnes působím jako velitel. Pomoc druhým beru jako samozřejmost.
